Prohledat tento blog

středa 13. prosince 2017

JAK JSEM SE OCITL NA BALI


Život nám někdy připraví překvapení, které bysme vůbec nečekali :) 

Dva roky jsem plánoval otevřít RAW restauraci, abych uplatnil své zkušenosti a s radostí se o ně podělil mezi lidi. Kdo čte můj blog, tak ví, že jsem již téměř 3 roky na živé RAW stravě. Kdo neví, může si přečíst o tom článek ZDE ODKAZ.

Nejvíce jsem se těšil, jak to budu dělat srdcem a lidi budou vidět, jak se dá RAW strava chutně a rychle připravit. Nosil jsem v hlavě skvělej nápad, jak to všechno udělat a nadchnul tím i přítelkyni Julku :) Ona miluje vaření-nevaření (raw se nevaří, ale připravuje) A tak jsme se těšili, jak se do toho pustíme společně. Také jsme se těšili, že tím nadchneme i další lidi, kteří si budou pochutnávat zdrawě a i díky tomu, časem změní jídelníček. Přestanou jíst maso a mléčné výrobky, vajíčka a postupně se stanou zdravější, stejně tak jako my dva.


První rok jsem hledal prostory v Brně, jen tak výhledově. Ze začátku to vypadalo velmi slibně, hned se jich pár objevilo. Jak se však objevily, tak zase zmizely...Když už to vypadlo, že jeden v Brně, přímo na náměstí Svobody dopadne, tak z toho opět nakone sešlo. Tenkrát mně ještě nenapadlo, že to tak má být a tak jsem hledal dál. 


Mezitím jsem nezahálel a zařizoval vše okolo, firma, logo, návrhy, s Julkou jsme řešili menu restaurace, suroviny, obaly, no prostě vše, co je potřeba k tomu, aby se to podařilo. Vhodné prostory se vždy vynořily a zase odešly, stále to samé. Všichni kamarádi, známí, co mají, či měli něco do činění s gastro provozem, mne od záměru zrazovali a dávali mi rady, čeho se mám vyvarovat :)
Jenže já nechtěl dělat klasický gastro provoz, tak jak ho oni znají. Měla to být oáza nadšenců pro raw vegan stravovaní, pro zdravý životní styl, ale zároveň pro každého, kdo chce vyzkoušet něco novýho, jinýho :) 
A tak jsme hledali dál, ale stále ta samá písnička, prostory buďto nesmyslně drahý, nebo byly nevyhovující, pro náš záměr. Některé nájmy jsou v Brně vyšší než v Praze a dokonce i ve Vídni...normální smrtelník nechápe. Jak je možný, že to nejmenší město s nejmenším turistickým ruchem, má stejný, nebo dokonce vyšší nájmy...? )


Stále jsme se ale nevzdávali. Hledali jsme, chodili na prohlídky až najednou přišel další prostor.
Tentokrát to už vypadalo velmi nadějně.  Dohodli jsme se na prostoru na Zelném trhu v Brně. Nejdříve se zdály podmínky docela vyhovující, ale když už jsme byli těsně před podpisem smlouvy, připočítali se k tomu služby centru a různé poplatky, vylítla cifra do výšin, ze kterých by byl pád velmi bolestivý. Hlava (ego) mne tlačily dál, pokračovat, ale srdce (duše) už začali silně tlačit, abych to nedělal. 


No jo, ale vždyť už jsem to všem řekl, že budeme otevírat RAW fresh bar, co na to ostatní řeknou? Vždyť se na to všichni těší, podporují nás. Co na to řekne Julka? Vždyť je to i její sen, pracovat na vlastním a miluje kuchyni a přípravu jídel...to přeci nemůžu udělat, najednou říct, že do toho nejdu. Co pronajimatel ? Vždyť jsem přislíbil, že podepíšeme smlouvu. Co všichni ostatní, co už s tím počítají, dělají projekty, navrhují zařízení atd...Tohle vše se mi honilo hlavou. 

Ego, hlava má vždy spoustu dotazů, co na to ostatní řeknou...o koho ale především jde? No o nás samotné přece! Protože my jsme ti, co tím budou procházet, ne ti druzí. Takže správná otázka má znít, chci to opravdu já? Bude mne to dělat šťastným?
Má smysl riskovat tak obrovskou sumu a nakonec si odnést sotva na život, v lepším případě? V tom horším to celé dotovat? Strávit čas chozením po úřadech, vyřizovat hygienu  a další všechny věci spojené s tímto provozem? Vydělat na všechny okolo, stát, daně, poplatky, nájem, energie, mzdy, odvody z mezd, sociální pojištění, zdravotní pojištění..DPH, EET...


Stát v podstatě díky všem těmto poplatkům a daním, nutí lidi podvádět a následně je za to trestá. Člověk je nakonec donucen dělat věci jinak, než by chtěl a pak se cítí provinile. To je zřejmě plán celého systému, ve kterém momentálně žijeme.



Vím, že mým úkolem je, věnovat se lidem, předávat jim to co umím, co jsem se naučil, svoje zkušenosti z nemocí apod. Najednou jsem zjistil, že tohle je totální vrácení se do systému, kdy seš nucen se podřídit byrokracii, státu a hlavně vydělávat peníze na všechny okolo...

A tohle opravdu nechci!


Chci být svobodný, mít dostatek času pro sebe a taky pro potřebné kolem mne, kteří chtějí naslouchat a naslouchají. 



Já se v poslední chvíli rozhodnul, že do RAW restaurace nepůjdeme. Těsně před podpisem smlouvy, která už v podstatě "ležela" na stole. Tím se ještě jednou omlouvám pronajímateli, který z toho opravdu nebyl rád, ale bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohl udělat.

Proč?

Protože najednou byl čas někam odjet a vyčistit si hlavu a případně najít jiný směr.Směr, jak to co děláme a milujeme, dostat mezi lidi, jiným způsobem. Asi pro to není lepší místo, než BALI :)

 BALI


Našel jsem nejbliží volné letenky a vyrazili jsme na ostrov bohů, ostrov plný energie a protikladů. Bylo to úžasný, to není třeba asi ani psát. Užívali jsme si každou vteřinu. Bali je nádherné, přestože ho již dávno zasáhla "civilizace" a přeměňuje ho, tak jako všechny destinace na světě, kam jezdí stále více turistů. Je prostě taková doba a některá místa díky tomu ztrácejí svá kouzla. Ale některá kouzla ještě stále zůstávají.

Na takovém místě zapomeneš na civilizaci a jsi šťastný

Miluju palmy a na Bali je jich všude plno :)


Po návratu zpět do ČR jsme si pohrávali s myšlenkou otevřít si přeci jen nějaké to RAW bistro. Alespoň malinkatý. A věnovat se tomu, co jsme tak dlouho plánovali...

Město vyhlásilo konkurz na prostor na České ulici v Brně, velmi atraktivní. Měli jsme s našim záměrem velkou šanci uspět ve výběrovém řízení. Když jsem zpracovával nabídku, jakoby se mi ani nechtělo. Trvalo mi to nezvykle dlouho. Pak jsem ještě musel nechat ověřit podpis na poště..dojedu na poštu...přes parkovací místo přechází školka...zastavuje se...čekám...a už si říkám..není těch znamení nějak moc? Ale hlava říká, vydrž, odejdou...a tak se stalo, že jsem zaparkoval, jdu na poštu...a zavřeno! :) Ok, nevzdávám se a jedu na jinou...po cestě začínám nabývat dojmu, že bych tu nabídku neměl ani podávat...Mezitím dorazím na poštu. Na ní jen 2 holky, co jsou spolu, takže pohoda...vyzvednu si pořadové číslo a holky jdou mezitím na řadu...2 minuty...5 minut...10minut...a holky stále u okýnka...dochází mi trpělivost, ale hlavně mi dochází, že tu nabídku nepodám...že konečně poslechnu všechny okolnosti, co mi říkají! Nedělej to!



Zavolala mi kamarádka a řekla mi o dalším prostoru ve městě, ať se jdeme podívat, jestli je vhodný pro nás a naši raw restauraci. A tak, jsme vlastně už jen ze setrvačnosti, se šli podívat.
 Prostor pro nás vhodný nebyl. 

Sedneme si ven před tu kavárnu, co se měla přenechávat, dáme si kafe a povídáme si s Julkou. Říkám, že bych se nejraději vrátil na Bali...a on na to...no já taky! :)


A tady vše začalo...

No jo, ale co tam? Co udělat, aby jsme mohli být na tak krásným místě a zároveň dělat něco, co nás bude naplňovat a umožní nám to být na Bali....

A tak přišel nápad, který jsem již nějakou dobu nosil v hlavě. Chtěl jsem pořádat pobyty nemocných lidí, kde jim předám své zkušenosti, jak se dá změnou stravy a změnou myšlení vyléčit z každé nemoci. Plánoval jsem to v ČR...někdy...časem...

Najednou tady byla myšlenka a místo ČR, možnost tohle všechno udělat přímo na BALI :) 

A proč vlastně ne? 

Vždyť Bali má úžasnou energii, oceán, skvělé podnebí, čerstvé ovoce a zeleninu, to vše nahrávalo novému záměru. 



No jo, ale to by znamenalo odjet z ČR, všechno opustit, začít nově a úplně v cizí krajině...

A proč se toho bát?

 Proč neudělat něco na první pohled totálně bláznivýho? 

Jen proto, že se to zdá nemožný? 

 Tak jsme si řekli, že si s tou myšlenkou začneme hrát. Zkusíme zjistit možnosti ubytování, možnosti, jestli by o to vůbec někdo měl zájem a když se to bude dařit a budeme mít pocit, že by to mělo být, tak to uděláme :)

Od této myšlenky uplynul měsíc a půl a my měli dohodnutou vilu na Bali, koupeny letenky a 4 lidi, kteří byli připraveni za náma na Bali přiletět a stát se prvními účastníky projektu, který jsme nazvali 



Chápeš to? 2 roky hledám prostory na RAW restauraci a stále nic....pak přijde z ničeho nic MYŠLENKA...šílená, bláznivá :)...a během 1,5 měsíce kompletně zrealizovaná! :)

Tak to v životě funguje, když nasloucháš svému srdci, necháš průchod věcem a "netlačíš na pilu"

Jak to na Bali dopadlo, se můžeš dočíst zde:






Úžasných 21 dní s úžasnýma lidma, kde se povedlo hned v začátcích odstranit spoustu zdravotních potíží :)

A tak jdeme dál, pomáháme lidem a u toho si plníme svůj sen. 

Po úspěšném prvním pobytu, pořádáme další.

Díky tomu, za náma může přijet mnohem více lidí, kteří hledají cestu k uzdravení a nenašli pomoc v klasické medicíně, nebo hledají rovnou jiné možnosti, jak si pomoci sám, bez chemických přípravků, přírodní cestou a převzetím zodpovědnosti za své zdraví a život, do vlastních rukou.

Více můžeš najít na:




A co jsem vlastně tímto článkem chtěl říci?


NASLOUCHEJ SVÉMU SRDCI A DĚLEJ TO, CO TI PŘINÁŠÍ RADOST :)


Jestli jdeš po správné cestě, poznáš snadno: 

JDE TO TÉMĚŘ SAMO ! :)




















čtvrtek 18. května 2017

RAW-ŽIVÁ STRAVA III (2 roky poté)





Dnes je to 2 roky, co se stravuji živou RAW stravou. Myslím, že je to pěkné výročí a tak bych rád shrnul ty 2 roky , co mi to přineslo a co mi to vzalo :)

Většina lidí si myslí, že RAW znamená více méně jíst ovoce a zeleninu v podobném stavu, jako je první obrázek :))

Ne, není tomu tak. Za chvíli se můžeš pokochat obrázky RAW stravy, vlastní výroby, co všechno jím a věř mi, že je to barevný, čerstvý a chutný...a abych nezapoměl, je to i zdravý :)

Takže malá rekapitulace, co mi to přineslo?

Během 2 let na živé stravě, nemám žádné zdravotní problémy. Váha mi nejdříve sletěla z 98kg až na 68kg. Poslední rok jsem ale začal cvičit a tak i tělo si řeklo o větší příjem potravy...a ejhle...já přibral! :)) Teď vážím něco mezi 73-75kg. Takže i na RAW se dá přibrat :) Ale těžko se přecpeš ovoce a zeleniny tak, že budeš mít nadváhu :)

Moje tělo si prostě našlo samo ideální váhu a drží si ji podle mých fyzických potřeb :)


 RAW stravování opravdu umí tělo upravit přesně tak, jak by mělo být ideálně. Měřím 181cm a vážím 75 kg, řekl bych, že je to super poměr :) Miluju ten pocit, že vypadám tak, jak chci a mám se opravdu rád :) To je ale "vedlejší" efekt. To nejdůležitější je, že jsem zdravej.

Nebylo tomu tak stále. Než jsem přešel na živou stravu,  měl jsem cca 10 let skoro 25 kg nadváhy a lhal jsem sám sobě, že to není tak strašný :) Myslel jsem si, že nejím špatně a přesto nešlo s váhou nic dělat. 

No, nežil jsem zrovna moc zdravě... :)

"Naštěstí" je nadváha v dnešní době IN, takže jsem si nemusel připadat blbě...


Jakmile jsem se zmínil, hlavně na webu, že jím živou raw stravu, hned mi "chytrolíni", kteří to nikdy nezkusili, předpovídali nehezkou budoucnost, jak mi budou chybět bílkoviny, vápník, železo, B12-tka, že si ničím tělo a že uvidím...

Takže ano vidím, že i po 2 letech na RAW a 3 letech bez masa se cítím báječně. Nemoci se mi vyhýbají, tělo si libuje, že mu neskáče pupek při běhu a když hraju fotbal, běhám jako by mi bylo 25.

Když mě dělali testy na poměr svalů, tuku, vody v těle, dostatek bílkovin atd, vychází vše perfektně. To jsem dával již v minulém díle : 


Na další testy půjdu asi za měsíc, tak se tím určitě zase pochlubím :)

Tak ale dost "chytrých" řečí a pojďme se kochat:

Jedno z mých nejoblíbenějších jídel:

RAW krekry s RAW hummusem, cherry rajčátka, jarní cibulka, ředkvička, naklíčené mungo


Fantastická Thajská kari polévka


Nadívané žapióny Portobelo

Sbíhají se ti chutě? :) To by měli, protože to jídlo nejen pěkně vypadá, ale opravdu i skvěle chutná.

Jak jsem psal v druhým díle, není to ani těžký a ani drahý. Nakupuju potraviny přes farmářské bedýnky a ten kluk, co to dělá se snaží brát ovoce a zeleninu od farmářů, kteří nestříkají chemií.Bedýnka plná ovoce a zeleniny za 360,-Kč a mám ji na týden. 

Dokonce jsem si začal pěstovat zeleninu i ovoce sám :) To by mě nikdy nenapadlo, že až tak...? :))

Vlastoručně vypěstovaná sazenička z loňské úrody cherry rajčátek :)

Pamatuji si, že než jsem na RAW přešel, zdálo se mi to nesmírně těžký, vzdát se všech těch jídel, co jsem miloval...a to už jsem nejedl rok maso.

Přišlo mi nepředstavitelný, nedát si horkou polívku, pizzu, těstoviny, milovanou rýži...kafe, čaj..

To je za trest tohle stravování? Možná si říkáš to samý...:)))

Banánová palačinka v RAW restauraci

Ne, není to za trest. Rozhodl jsem se ze dne na den, že začnu jíst živou stravu. Za celý 2 roky jsem toho ani jednou nelitoval. Ba naopak, každý den jsem šťastnej za to rozhodnutí a vůli vydržet první těžké začátky. 

Ano, lhal bych, kdybych napsal, že to na začátku bylo jednoduchý :)

Vůně vařenýho jídla a ty chutě jsou těžce návykové, takže se sbíhají automaticky sliny :)

Důležitý je vědět, proč to člověk dělá. Chtěl jsem začíst jíst zdravě, přestat ubližovat svýmu tělu.

Takže jsem přestal kouřit, přestal pít alkohol a zbyla strava. Přešel jsem na raw a vyčistil si tím tělo. 
To se mi odměnilo tím, že mi slouží perfektně, netahá mě po doktorech, nechce se mu spát, když nechci, netrápí mě bolestma, nebolí mě kolena, klouby, záda. Nesedím a nefuním po obědě, že potřebuji ještě hodinu pauzu. 

Ano, není to jednoduchý vzdát se všeho, na co byl člověk celá léta zvyklý, ale stojí to za to!

Když seš na něco zvyklej, ještě to neznamená, že je to tak správný :)

Tvoje štěstí, zdraví a spokojenost je pár kroků za tvojí pohodlností a komfortní zónou.

Život je sakra krátkej na to, abych ho promrhal chozením po doktorech a stěžováním si. Mnohem lepší je vzít vše do vlastních rukou.

Dýňová polévka

Nakonec jsem zjistil, že mi nic chybět nemusí, začal jsem si připravovat i raw polívky a dokonce se dají ohřát na 42-45 stupňů a stále je v raw kvalitě :)

zelňačka :) samozřejmě vše je RAW

Prostě když chceš, jde všechno. Dnes už mám víc zkušeností, experimentuju, ale zároveň je možný si udělat i klasiku v raw kvalitě :)

Raw koprovka s Raw knedliky :)

Marinované plátky řepy s "bramborovým salátem"

Úžasný na tom je, že v raw jídlech se fantazii meze nekladou. Jediným omezením je tvoje vlastní chuť a potřeby. Na raw stravovaní se naučíš poslouchat potřeby těla. Takže když mám chuť na mák, tělo si říká např. o vápník, nebo když mám chuť na brokolici nebo salát, chce to více železa do těla atd. 
ALE HLAVNĚ SI NIC NEHLÍDÁM, JÍM PROSTĚ TO, NAČ MÁM CHUŤ

Raw donutky? :) Žádný problém :)

Po 2 letech jsem se naučil nic zbytečně nehrotit. Jeden rok jsem byl striktní a co nebylo raw jsem prostě vůbec nejedl. Tedy až na takový maličkosti jako kešu oříšky, který i natural jsou spařovaný, aby je mohli vyloupnout :)

Např. tyhle báječný rolky jsou sice celý RAW, ale jsou v rýžovém papíru, který RAW není...no přece se z toho nepos..:)

Takže občas mám pár vyjímek, jako že si dám malý pivo :), rolky v rýžovým papíru...no a poslední dobou jsem se fakt spustil a piju opět kafe :)...a víš co? Raduju se z toho! :)

Stále jsem však z 95 % na raw stravě. Nechce se mi vracet k vařené, prostě mi to stále chutná a dělá mi to dobře :)

Omáčka z medvědího česneku s "masovými" koulemi 

Párty taíř se "sýrovou" omáčkou

Občas zhřeším, že si dám veganskou zmrzlinu, ale protože nejsem zvyklej na rafinovanej cukr a různý sladký sirupy atd., cítím, že to není úplně ono. Taky poznávám tu závislost, co nám vytváří cukr...je to totiž strašně dobrý...viď? :)

Tam přesně vznikají ty tukový zásoby na těle potom..

Že je to vegan, ještě neznamená, že je to zdravý...:)

Tady malý videjko, jak nás potravinový průmysl jednoduše přelstí:

Klikni na obrázek


Tohle, co je ve videu, se ti u raw stravy nestane, jíme totiž potraviny v jejich přirozené podobě :) 

Snídaně: pohanková kaše s raw kakaem, goji, nektarinka, kiwi, kokos :)

Raw snídaně můžou být rozmanitý a plné přírodních cukrů, ne umělých sladidel..

Fantazii se meze opravdu nekladou :)

POKUD MÁŠ ZÁJEM O RAW RECEPTY, MŮŽEŠ SI POŘÍDIT SKVĚLÝ e-book zde :

 e-book RAW receipt



Tady jsem narazil i na zajímavé video, které živou stravu vyvětluje vědecky :)

Klikni na obrázek



Na závěr mé 2-leté oslavy RAW, bych chtěl říct, že opravdu se není čeho bát a vřele doporučuju. Máš-li zdravotní problémy, nebo problémy s váhou, což bývá dost často spojená nádoba:

VRHNI SE DO TOHO A PŮL JE HOTOVO:)

Jde to, chce to jen trochu vůle...

A ještě jsem zapoměl vlastně napsat, co mi to během těch 2 let vzalo....

No přece přes dvě desítky kg tuku, pak pocit přecpanosti, vzalo mi to taky nemoci, nevím kam šli, no a asi bych si vzpoměl na víc věcí, ale to jsou asi ty nejpodstatnější.

A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ, NETRPÍ KVŮLI MÉ CHUTI ŽÁDNÉ ZVÍŘE!

GO RAW VEGAN


OBČAS JSEM TAK LEHKEJ, ŽE Z TOHO I LEVITUJU ! :))))

MICHAL SHARK


P.S.  NOVÝ PROJEKT PRÁVĚ TEĎ :

BRAWO LIFE 21 DNÍ KE ZMĚNĚ

klikni zde :

 BRAWO LIFE











neděle 14. května 2017

MINULÉ ŽIVOTY-NOVÁ ZKUŠENOST A POSELSTVÍ


O mé zkušenosti s regresní hypnózou jsem psal zhruba před rokem a půl. Článek si můžeš přečíst zde :




Po delší době jsem se rozhodl, že si chci tuto zkušenost zopakovat. Měl jsem pár věcí, které by mě zajímaly. Tentokrát jsem se rozhodl jít za někým jiným, než jsem byl dříve. Chtěl jsem si vyzkoušet jinou metodu, případně zkusit něco novýho.

Jak to tak v životě bývá, přišla "náhoda" a v Praze na veletrhu Evolution, jsem narazil na Irenu a domluvil se s ní na termín. Je to asi týden, co hypnóza proběhla. Chvíli mi trvalo, než jsem vše, co jsem viděl a dověděl se, zpracoval. Provádím regresní hypnózu taky. Není se čeho bát :) Hodně lidí má z ní strach, bojí se, co se může v hypnóze objevit. Můžu říct, z vlastní zkušenosti, že opravdu se není čeho bát. 


Než jsme začali, tak jsme si povídali o tom, proč jsem vlastně přišel. Je to důležitá součást. V tu chvíli jsem zjistil, že jsem tam pravděpodobně úplně kvůli něčemu jinýmu, než jsem si původně myslel.

Myslel jsem, že se podívám do posledního života, když jsem žil v Petrohradě. Viděl jsem v poslední hypnóze totiž jen konec toho života. Viz Minulé životy? Máme duši? část 2. Petrohrad

Nakonec jsme se dohodli, že to necháme na mém vyšší JÁ. Kam nás zavede a co je potřeba, nebo naopak není potřeba otevřít.

Na chvíli přišla hlava se svýma myšlenkama, jestli to vůbec půjde, jestli se dostanu do hypnózy...:) Ach ta naše hlava...:))

Šlo to hned. Ještě než Irena dopočítala schody, byl jsem tam. Chtěla, abych si představil nějaký bezpečný místo, například zahradu, ale mě tam hned přišlo bílý krásný světlo.


To světlo mě celýho obklopilo, stějně tak, jako bezpodmínečná láska. Je tak silná, že vždycky začnu plakat. Příjde to vždy jako silná rázová vlna lásky, která tě zasáhne přímo do srdce. Je to nádherný, ale pro nás v hmotném těle to je prostě příliš lásky naráz :) A tak bulíš, jak malej, nejde to zastavit, jsou to ale slzy štěstí. Je to absolutně nepopsatelnej pocit. Ti, co to znají, mi jistě dají za pravdu.

Známe to všichni, jen si to nepamatujeme. Některým z nás se to však již odkrývá. 


Zkus se na chvíli zadívat na tento obrázek srdeční čakry a vypni si myšlenky, možná na chvíli pocítiš tu lásku, ve svým srdci.

To je totiž náš úkol, zde na zemi. Otevřít si srdeční čakru, otevřít srdce, dávat LÁSKU. Tu skutečnou.

Máme být šťastní a užívat si život zde na Zemi. Ptáš se jak?

 Stačí si to dovolit. Dovolit sám sobě být šťastný, dovolit sám sobě užívat si každou vteřinu svýho života, protože nikdy nevíme, kolik těch vteřin ještě bude.


Nikdo nám to nezakazuje, kromě nás samotných, nás a našich strachů. Bojíme se otevřít své srdce. Často ho máme zamknutý i sami pro sebe. Důvěřuj pocitům, intuici, dostaneš vždy správnou odpověď. Je to, to první, co tě napadne. 

TEĎ je ten správný čas OTEVŘÍT SRDCE a ODPUSTIT všem, co si myslíš, že ti ublížili.


Je čas rozpomenout se, proč jsme se narodili, proč jsme tady. Ne kvůli nenávisti, válkám, zabíjení, pojídání zvířat....(PROČ NEJÍM MASO odkaz ZDE) 


Jsme tu kvůli tomu, abychom na Zemi přinesli lásku, objevili ji v našich srdcích. Tu lásku, kterou naše duše velmi dobře zná. Navíc láska v našich srdcích má moc léčit. Nenávist způsobuje nemoce a smrt.

Zkus se na chvíli zastavit, vypusť z hlavy svůj dosavadní život a vzpomeň si, co jsi chtěl vždycky dělat, vzpomeň si, jaký jsi byl beztarostný, jako dítě. Vzpomeň si, jaký to je, když cítíš lásku...

Teď je ten správný čas si to zase připomenout. Zkus zavřít oči a snít...

A nejen to, zkus se opět usmát, radovat se, užívat si žvota. Začni kolem sebe dávat lásku, je to jako lavina, když to uděláme každý sám za sebe, bude z toho moře a to nás všechny zaplaví. Lásku dostaneš jedině tehdy, když ji sám budeš dávat.

První komu je potřeba tu lásku dát, komu nejvíc chybí, jsi TY sám. Dej ji hlavně sobě. Zkus si říct, že se máš rád, pochval se, měj se rád. 

Děláš věci které nechceš? Změň to! Cítíš někde uvnitř, že chceš dělat něco jiného? Udělej to!

Řiď se svým vnitřním hlasem. Každý známe ten pocit, když děláme něco, co bysme neměli a uvnitř se to svírá...to je duše, která je čistá a chce abys byl čistý i TY.

Vím, že mě spusta z Vás pochopí, co teď tím tady myslím. Kdo nechápe a klepe si na čelo, tak není ZATÍM ještě jeho čas :)

Zažil jsem opět úžasný proud bezpodmínečné lásky v prostoru, mezi životem a smrtí.

Můj vzkaz pro všechny je:

ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ, NAŠE DUŠE NEUMÍRÁ, TA ŽIJE STÁLE.

A TI CO JSOU PRÁVĚ TEĎ V PROSTORU MEZI ŽIVOTEM A SMRTÍ, NEJSOU JEŠTĚ ZPĚT NA ZEMI, NÁS NESKONALE MILUJÍ A VZKAZUJÍ NÁM, AŤ SE ROZPOMENEME, PROČ JSME SEM PŘIŠLI.


JE ČAS SE PROBUDIT

Každý z nás je úžasná bytost, nikdo není horší nebo lepší. 

Lidé po celém světě se probouzí, svět se brzy změní na lepší místo. Ano vím, bude to ještě chvíli trvat, ale čím více nás to pochopí, tím více se ta doba zkrátí.

Láska, je dost často prázdné slovo, když budeme ale žít srdcem, dělat věci srdcem, opět nalezneme jeho pravou podstatu. Tady najdeš odkaz: Čeho lidi před smrtí nejvíce litují

Nejsem guru, nejsem vůdce, ani žádný samozvaný duchovní. Dokonce nejsem ani pomatenec, jak si někdo teď může myslet :)

Nehledejme vůdce, nehledejme guru, nepotřebujeme duchovní, hledejme sami sebe. Všechny odpovědi jsou ukryty v každém z nás, uvnitř. Buď sám sobě vůdcem, guru a duchovním v jedné osobě. 

Zkoušej meditovat (jak na to se dozvíš ZDE-MEDITACE) , buď sám sebou, přestaň se podílet na zabíjení zvířat a vše příjde ve správný čas. 

Během regrese jsem dostal jasnou zprávu:

OTEVŘÍT SRDCE A UMOŽNIT TÍM NECHAT PROUDIT LÁSKU


Taky jsem se dověděl, že můj minulý živott v Petrohradě už není důležitej. Prošli jsme i jeden z životů v Egyptě, to si ale nechám pro sebe, protože to bylo i na mne "silný kafe" :)

Důležitý je však, co je TEĎ A TADY.

Minulé životy nám můžou ukázat chyby, které jsme dělali a které máme napravit právě teď. Minulé životy jsou ale už z podstaty názvu-MINULÉ. 

Je fajn vědět, že jsem byl chudej a nemilovanej, že jsem byl bohatej a taky nemilovanej, že jsem byl v jiným životě velmi šťastnej a milovanej...

Nejdůležitější ale je, žít teď v přítomnosti tak, aby tento život byl nakonec tím nejkrásnějším ze všech.

VAŽME SI ŽIVOTA, VAŽME SI SAMI SEBE A BUĎME ŠŤASTNÍ

pak prožijeme život plný lásky, zdraví a štěstí

Nic víc se po nás nechce...:) 

Tohle je vzkaz, který jsem si přinesl z poslední regresní hypnózy

Tak s chutí do toho!

                                                                       MICHAL SHARK