čtvrtek 18. května 2017

RAW-ŽIVÁ STRAVA III (2 roky poté)





Dnes je to 2 roky, co se stravuji živou RAW stravou. Myslím, že je to pěkné výročí a tak bych rád shrnul ty 2 roky , co mi to přineslo a co mi to vzalo :)

Většina lidí si myslí, že RAW znamená více méně jíst ovoce a zeleninu v podobném stavu, jako je první obrázek :))

Ne, není tomu tak. Za chvíli se můžeš pokochat obrázky RAW stravy, vlastní výroby, co všechno jím a věř mi, že je to barevný, čerstvý a chutný...a abych nezapoměl, je to i zdravý :)

Takže malá rekapitulace, co mi to přineslo?

Během 2 let na živé stravě, nemám žádné zdravotní problémy. Váha mi nejdříve sletěla z 98kg až na 68kg. Poslední rok jsem ale začal cvičit a tak i tělo si řeklo o větší příjem potravy...a ejhle...já přibral! :)) Teď vážím něco mezi 73-75kg. Takže i na RAW se dá přibrat :) Ale těžko se přecpeš ovoce a zeleniny tak, že budeš mít nadváhu :)

Moje tělo si prostě našlo samo ideální váhu a drží si ji podle mých fyzických potřeb :)


Já vím, trošku narcistický :), ale dávám to sem hlavně kvůli tomu, aby bylo vidět, že RAW opravdu umí tělo upravit přesně tak, jak by mělo být ideálně. Měřím 181cm a vážím 75 kg, řekl bych, že je to super poměr :) Miluju ten pocit, že vypadám tak, jak chci a mám se opravdu rád :)

Nebylo tomu tak stále. Než jsem přešel na živou stravu,  měl jsem cca 10 let skoro 25 kg nadváhy a lhal jsem sám sobě, že to není tak strašný :) Myslel jsem si, že nejím špatně a přesto nešlo s váhou nic dělat. 

No, nežil jsem zrovna moc zdravě... :)

"Naštěstí" je nadváha v dnešní době IN, takže jsem si nemusel připadat blbě...


Jakmile jsem se zmínil, hlavně na webu, že jím živou raw stravu, hned mi "chytrolíni", kteří to nikdy nezkusili, předpovídali nehezkou budoucnost, jak mi budou chybět bílkoviny, vápník, železo, B12-tka, že si ničím tělo a že uvidím...

Takže ano vidím, že i po 2 letech na RAW a 3 letech bez masa se cítím báječně. Nemoci se mi vyhýbají, tělo si libuje, že mu neskáče pupek při běhu a když hraju fotbal, běhám jako by mi bylo 25.

Když mě dělali testy na poměr svalů, tuku, vody v těle, dostatek bílkovin atd, vychází vše perfektně. To jsem dával již v minulém díle : 


Na další testy půjdu asi za měsíc, tak se tím určitě zase pochlubím :)

Tak ale dost "chytrých" řečí a pojďme se kochat:

Jedno z mých nejoblíbenějších jídel:

RAW krekry s RAW hummusem, cherry rajčátka, jarní cibulka, ředkvička, naklíčené mungo


Fantastická Thajská kari polévka


Nadívané žapióny Portobelo

Sbíhají se ti chutě? :) To by měli, protože to jídlo nejen pěkně vypadá, ale opravdu i skvěle chutná.

Jak jsem psal v druhým díle, není to ani těžký a ani drahý. Nakupuju potraviny přes farmářské bedýnky a ten kluk, co to dělá se snaží brát ovoce a zeleninu od farmářů, kteří nestříkají chemií.Bedýnka plná ovoce a zeleniny za 360,-Kč a mám ji na týden. 

Dokonce jsem si začal pěstovat zeleninu i ovoce sám :) To by mě nikdy nenapadlo, že až tak...? :))

Vlastoručně vypěstovaná sazenička z loňské úrody cherry rajčátek :)

Pamatuji si, že než jsem na RAW přešel, zdálo se mi to nesmírně těžký, vzdát se všech těch jídel, co jsem miloval...a to už jsem nejedl rok maso.

Přišlo mi nepředstavitelný, nedát si horkou polívku, pizzu, těstoviny, milovanou rýži...kafe, čaj..

To je za trest tohle stravování? Možná si říkáš to samý...:)))

Banánová palačinka v RAW restauraci

Ne, není to za trest. Rozhodl jsem se ze dne na den, že začnu jíst živou stravu. Za celý 2 roky jsem toho ani jednou nelitoval. Ba naopak, každý den jsem šťastnej za to rozhodnutí a vůli vydržet první těžké začátky. 

Ano, lhal bych, kdybych napsal, že to na začátku bylo jednoduchý :)

Vůně vařenýho jídla a ty chutě jsou těžce návykové, takže se sbíhají automaticky sliny :)

Důležitý je vědět, proč to člověk dělá. Chtěl jsem začíst jíst zdravě, přestat ubližovat svýmu tělu.

Takže jsem přestal kouřit, přestal pít alkohol a zbyla strava. Přešel jsem na raw a vyčistil si tím tělo. 
To se mi odměnilo tím, že mi slouží perfektně, netahá mě po doktorech, nechce se mu spát, když nechci, netrápí mě bolestma, nebolí mě kolena, klouby, záda. Nesedím a nefuním po obědě, že potřebuji ještě hodinu pauzu. 

Ano, není to jednoduchý vzdát se všeho, na co byl člověk celá léta zvyklý, ale stojí to za to!

Když seš na něco zvyklej, ještě to neznamená, že je to tak správný :)

Tvoje štěstí, zdraví a spokojenost je pár kroků za tvojí pohodlností a komfortní zónou.

Život je sakra krátkej na to, abych ho promrhal chozením po doktorech a stěžováním si. Mnohem lepší je vzít vše do vlastních rukou.

Dýňová polévka

Nakonec jsem zjistil, že mi nic chybět nemusí, začal jsem si připravovat i raw polívky a dokonce se dají ohřát na 42-45 stupňů a stále je v raw kvalitě :)

zelňačka :) samozřejmě vše je RAW

Prostě když chceš, jde všechno. Dnes už mám víc zkušeností, experimentuju, ale zároveň je možný si udělat i klasiku v raw kvalitě :)

Raw koprovka s Raw knedliky :)

Marinované plátky řepy s "bramborovým salátem"

Úžasný na tom je, že v raw jídlech se fantazii meze nekladou. Jediným omezením je tvoje vlastní chuť a potřeby. Na raw stravovaní se naučíš poslouchat potřeby těla. Takže když mám chuť na mák, tělo si říká např. o vápník, nebo když mám chuť na brokolici nebo salát, chce to více železa do těla atd. 
ALE HLAVNĚ SI NIC NEHLÍDÁM, JÍM PROSTĚ TO, NAČ MÁM CHUŤ

Raw donutky? :) Žádný problém :)

Po 2 letech jsem se naučil nic zbytečně nehrotit. Jeden rok jsem byl striktní a co nebylo raw jsem prostě vůbec nejedl. Tedy až na takový maličkosti jako kešu oříšky, který i natural jsou spařovaný, aby je mohli vyloupnout :)

Např. tyhle báječný rolky jsou sice celý RAW, ale jsou v rýžovém papíru, který RAW není...no přece se z toho nepos..:)

Takže občas mám pár vyjímek, jako že si dám malý pivo :), rolky v rýžovým papíru...no a poslední dobou jsem se fakt spustil a piju opět kafe :)...a víš co? Raduju se z toho! :)

Stále jsem však z 95 % na raw stravě. Nechce se mi vracet k vařené, prostě mi to stále chutná a dělá mi to dobře :)

Omáčka z medvědího česneku s "masovými" koulemi 

Párty taíř se "sýrovou" omáčkou

Občas zhřeším, že si dám veganskou zmrzlinu, ale protože nejsem zvyklej na rafinovanej cukr a různý sladký sirupy atd., cítím, že to není úplně ono. Taky poznávám tu závislost, co nám vytváří cukr...je to totiž strašně dobrý...viď? :)

Tam přesně vznikají ty tukový zásoby na těle potom..

Že je to vegan, ještě neznamená, že je to zdravý...:)

Tady malý videjko, jak nás potravinový průmysl jednoduše přelstí:

Klikni na obrázek


Tohle, co je ve videu, se ti u raw stravy nestane, jíme totiž potraviny v jejich přirozené podobě :) 

Snídaně: pohanková kaše s raw kakaem, goji, nektarinka, kiwi, kokos :)

Raw snídaně můžou být rozmanitý a plné přírodních cukrů, ne umělých sladidel..

Fantazii se meze opravdu nekladou :)

Tady jsem narazil i na zajímavé video, které živou stravu vyvětluje vědecky :)

Klikni na obrázek



Na závěr mé 2-leté oslavy RAW, bych chtěl říct, že opravdu se není čeho bát a vřele doporučuju. Máš-li zdravotní problémy, nebo problémy s váhou, což bývá dost často spojená nádoba:

VRHNI SE DO TOHO A PŮL JE HOTOVO:)

Jde to, chce to jen trochu vůle...

A ještě jsem zapoměl vlastně napsat, co mi to během těch 2 let vzalo....

No přece přes dvě desítky kg tuku, pak pocit přecpanosti, vzalo mi to taky nemoci, nevím kam šli, no a asi bych si vzpoměl na víc věcí, ale to jsou asi ty nejpodstatnější.

A V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ, NETRPÍ KVŮLI MÉ CHUTI ŽÁDNÉ ZVÍŘE!

GO RAW VEGAN


OBČAS JSEM TAK LEHKEJ, ŽE Z TOHO I LEVITUJU ! :))))

MICHAL SHARK









neděle 14. května 2017

MINULÉ ŽIVOTY-NOVÁ ZKUŠENOST A POSELSTVÍ


O mé zkušenosti s regresní hypnózou jsem psal zhruba před rokem a půl. Článek si můžeš přečíst zde :




Po delší době jsem se rozhodl, že si chci tuto zkušenost zopakovat. Měl jsem pár věcí, které by mě zajímaly. Tentokrát jsem se rozhodl jít za někým jiným, než jsem byl dříve. Chtěl jsem si vyzkoušet jinou metodu, případně zkusit něco novýho.

Jak to tak v životě bývá, přišla "náhoda" a v Praze na veletrhu Evolution, jsem narazil na Irenu a domluvil se s ní na termín. Je to asi týden, co hypnóza proběhla. Chvíli mi trvalo, než jsem vše, co jsem viděl a dověděl se, zpracoval. Provádím regresní hypnózu taky. Není se čeho bát :) Hodně lidí má z ní strach, bojí se, co se může v hypnóze objevit. Můžu říct, z vlastní zkušenosti, že opravdu se není čeho bát. 


Než jsme začali, tak jsme si povídali o tom, proč jsem vlastně přišel. Je to důležitá součást. V tu chvíli jsem zjistil, že jsem tam pravděpodobně úplně kvůli něčemu jinýmu, než jsem si původně myslel.

Myslel jsem, že se podívám do posledního života, když jsem žil v Petrohradě. Viděl jsem v poslední hypnóze totiž jen konec toho života. Viz Minulé životy? Máme duši? část 2. Petrohrad

Nakonec jsme se dohodli, že to necháme na mém vyšší JÁ. Kam nás zavede a co je potřeba, nebo naopak není potřeba otevřít.

Na chvíli přišla hlava se svýma myšlenkama, jestli to vůbec půjde, jestli se dostanu do hypnózy...:) Ach ta naše hlava...:))

Šlo to hned. Ještě než Irena dopočítala schody, byl jsem tam. Chtěla, abych si představil nějaký bezpečný místo, například zahradu, ale mě tam hned přišlo bílý krásný světlo.


To světlo mě celýho obklopilo, stějně tak, jako bezpodmínečná láska. Je tak silná, že vždycky začnu plakat. Příjde to vždy jako silná rázová vlna lásky, která tě zasáhne přímo do srdce. Je to nádherný, ale pro nás v hmotném těle to je prostě příliš lásky naráz :) A tak bulíš, jak malej, nejde to zastavit, jsou to ale slzy štěstí. Je to absolutně nepopsatelnej pocit. Ti, co to znají, mi jistě dají za pravdu.

Známe to všichni, jen si to nepamatujeme. Některým z nás se to však již odkrývá. 


Zkus se na chvíli zadívat na tento obrázek srdeční čakry a vypni si myšlenky, možná na chvíli pocítiš tu lásku, ve svým srdci.

To je totiž náš úkol, zde na zemi. Otevřít si srdeční čakru, otevřít srdce, dávat LÁSKU. Tu skutečnou.

Máme být šťastní a užívat si život zde na Zemi. Ptáš se jak?

 Stačí si to dovolit. Dovolit sám sobě být šťastný, dovolit sám sobě užívat si každou vteřinu svýho života, protože nikdy nevíme, kolik těch vteřin ještě bude.


Nikdo nám to nezakazuje, kromě nás samotných, nás a našich strachů. Bojíme se otevřít své srdce. Často ho máme zamknutý i sami pro sebe. Důvěřuj pocitům, intuici, dostaneš vždy správnou odpověď. Je to, to první, co tě napadne. 

TEĎ je ten správný čas OTEVŘÍT SRDCE a ODPUSTIT všem, co si myslíš, že ti ublížili.


Je čas rozpomenout se, proč jsme se narodili, proč jsme tady. Ne kvůli nenávisti, válkám, zabíjení, pojídání zvířat....(PROČ NEJÍM MASO odkaz ZDE) 


Jsme tu kvůli tomu, abychom na Zemi přinesli lásku, objevili ji v našich srdcích. Tu lásku, kterou naše duše velmi dobře zná. Navíc láska v našich srdcích má moc léčit. Nenávist způsobuje nemoce a smrt.

Zkus se na chvíli zastavit, vypusť z hlavy svůj dosavadní život a vzpomeň si, co jsi chtěl vždycky dělat, vzpomeň si, jaký jsi byl beztarostný, jako dítě. Vzpomeň si, jaký to je, když cítíš lásku...

Teď je ten správný čas si to zase připomenout. Zkus zavřít oči a snít...

A nejen to, zkus se opět usmát, radovat se, užívat si žvota. Začni kolem sebe dávat lásku, je to jako lavina, když to uděláme každý sám za sebe, bude z toho moře a to nás všechny zaplaví. Lásku dostaneš jedině tehdy, když ji sám budeš dávat.

První komu je potřeba tu lásku dát, komu nejvíc chybí, jsi TY sám. Dej ji hlavně sobě. Zkus si říct, že se máš rád, pochval se, měj se rád. 

Děláš věci které nechceš? Změň to! Cítíš někde uvnitř, že chceš dělat něco jiného? Udělej to!

Řiď se svým vnitřním hlasem. Každý známe ten pocit, když děláme něco, co bysme neměli a uvnitř se to svírá...to je duše, která je čistá a chce abys byl čistý i TY.

Vím, že mě spusta z Vás pochopí, co teď tím tady myslím. Kdo nechápe a klepe si na čelo, tak není ZATÍM ještě jeho čas :)

Zažil jsem opět úžasný proud bezpodmínečné lásky v prostoru, mezi životem a smrtí.

Můj vzkaz pro všechny je:

ŽIVOT SMRTÍ NEKONČÍ, NAŠE DUŠE NEUMÍRÁ, TA ŽIJE STÁLE.

A TI CO JSOU PRÁVĚ TEĎ V PROSTORU MEZI ŽIVOTEM A SMRTÍ, NEJSOU JEŠTĚ ZPĚT NA ZEMI, NÁS NESKONALE MILUJÍ A VZKAZUJÍ NÁM, AŤ SE ROZPOMENEME, PROČ JSME SEM PŘIŠLI.


JE ČAS SE PROBUDIT

Každý z nás je úžasná bytost, nikdo není horší nebo lepší. 

Lidé po celém světě se probouzí, svět se brzy změní na lepší místo. Ano vím, bude to ještě chvíli trvat, ale čím více nás to pochopí, tím více se ta doba zkrátí.

Láska, je dost často prázdné slovo, když budeme ale žít srdcem, dělat věci srdcem, opět nalezneme jeho pravou podstatu. Tady najdeš odkaz: Čeho lidi před smrtí nejvíce litují

Nejsem guru, nejsem vůdce, ani žádný samozvaný duchovní. Dokonce nejsem ani pomatenec, jak si někdo teď může myslet :)

Nehledejme vůdce, nehledejme guru, nepotřebujeme duchovní, hledejme sami sebe. Všechny odpovědi jsou ukryty v každém z nás, uvnitř. Buď sám sobě vůdcem, guru a duchovním v jedné osobě. 

Zkoušej meditovat (jak na to se dozvíš ZDE-MEDITACE) , buď sám sebou, přestaň se podílet na zabíjení zvířat a vše příjde ve správný čas. 

Během regrese jsem dostal jasnou zprávu:

OTEVŘÍT SRDCE A UMOŽNIT TÍM NECHAT PROUDIT LÁSKU


Taky jsem se dověděl, že můj minulý živott v Petrohradě už není důležitej. Prošli jsme i jeden z životů v Egyptě, to si ale nechám pro sebe, protože to bylo i na mne "silný kafe" :)

Důležitý je však, co je TEĎ A TADY.

Minulé životy nám můžou ukázat chyby, které jsme dělali a které máme napravit právě teď. Minulé životy jsou ale už z podstaty názvu-MINULÉ. 

Je fajn vědět, že jsem byl chudej a nemilovanej, že jsem byl bohatej a taky nemilovanej, že jsem byl v jiným životě velmi šťastnej a milovanej...

Nejdůležitější ale je, žít teď v přítomnosti tak, aby tento život byl nakonec tím nejkrásnějším ze všech.

VAŽME SI ŽIVOTA, VAŽME SI SAMI SEBE A BUĎME ŠŤASTNÍ

pak prožijeme život plný lásky, zdraví a štěstí

Nic víc se po nás nechce...:) 

Tohle je vzkaz, který jsem si přinesl z poslední regresní hypnózy

Tak s chutí do toho!

                                                                       MICHAL SHARK











neděle 30. dubna 2017

Alergie-Jak se ji zbavit


Aktuální téma v tomto období mě přimělo připomenout si můj příběh s alergií, ale i příběh mého syna.

Nikdy jsem neměl alergii, jak dítě jsem běhal venku, mezi květinama a po loukách, bez problémů a s radostí. Nevím přesně kdy, ale nastalo období, tenkrát jsem to přiřazoval sluníčku, že vždy, když začaly první jarní paprsky, začal jsem kýchat. Říkal jsem si no jo, sluníčko .


Jenže, nebylo to sluníčkem, jak jsem se mylně domníval. Začalo se to zhoršovat až na tolik, že se mi i v období jara začalo i těžce dýchat. Tenkrát jsem zašel na alergologii, napíchli mě na předloktí několik injekcí a zjistili, že jsem alergickej asi na 5 druhů pylů a trav. Dostal jsem prášky, kapky do očí a sprej, protože jsem měl už náběh na astma. Když jsem se ocitnul někde, kde byla velká koncentrace pylu, nemohl jsem skoro dýchat, slzely mě oči, z nosu mě teklo a musel jsem sáhnout po spreji, kapkách, nebo prášcích. Stal jsem se obětí sám sebe. Jenže tenkrát jsem o tom neměl sebemenší páru.


Co to je vlastně alergie?

 Každá nemoc odráží nějaký stav naší mysli. Duše upozorňuje přes naše tělo, že něco děláme špatně. Už jsem to zde v článcích psal mockrát. Ano je to stále stejné, jen projevy a příčiny jsou jiné.Alergie znamená potlačenou agresi uvnitř nás. Na co, nebo na koho jsme ve skutečnosti alergičtí? Co nám vadí? Uzavřeli jsme si něco do sebe do svého vnitřního světa. Navíc jsme uvěřili, že zvířecí chlupy nám vadí. Tím jsme se odstavili od zvířat, která dávají bezpodmínečnou lásku.



Stejně tak jako květiny, které nám svou krásou připomínají krásný život. Na místo toho se uzavíráme do sebe a s tím zavíráme i naši lásku. Nedáváme ji. Když nedáváme lásku, tak ji ani nedostáváme a jsme nešťastni, nebo frustrovaní. Pokud chceš dostávat, musíš nejprve sám dávat. Kdyby všichni očekávali, že až dostanou, tak teprve potom sami dají, nikdo by se nedočkal, protože by všichni jen čekali.

Proč nás někdo nemá rád? Proč, co jsem komu udělal? A přesně tato otázka je ta správná. Přemýšlíme, co jsme komu udělali a nenalézáme nikoho, komu bysme ublížili...

Nemyslíme totiž na sebe. Neuvědomujeme si, že ten komu ubližujeme, je naše JÁ. Přehlížíme ho, nejen že mu nedáváme lásku, ale někdy ho dokonce nenávídíme. Vysíláme negativní emoce, nelíbí se nám naše uši, zadek, nos, boky, nebo se nemáme rádi za to co jsme udělali. Někdy sami sebe prostě ignorujeme. Což je mnohem horší dokonce, než když se nenávidíme. Vážně? Ano!
Více o tom, jak naše myšlení ovlivňuje naše buňky se dočteš  v článku VODA

Protože i nenávist je pozornost, kterou něčemu dáváte, kdežto ignorace znamená, že tomu nedáváte vůbec žádnou energii. Dokonce i ta negativní, je energie, ale ignorace je to nejhorší. Tady vše vzniká. Vzniká to v nás, u nás uvntř.


Takže jak z toho ven, potažmo jak si pomoci a nebýt alergický? 

ZAČÍT MUSÍME U SEBE

Začít dávat sobě více vědomé pozornosti. Ráno, když vstávám, hned jak procitnu, zdravím sám sebe :) Klidně si povím, že se mám rád, že mám rád každou buňku v mém těle. Dávám lásku sám sobě. Mé tělo si to zaslouží! Je tu se mnou od mého narození, nosí mne kam si zamanu, roste se mnou, zažívá se mnou radosti i starosti, je se mnou stále, ať se pohnu kamkoliv, zná každou moji bolest i radost, je to moje tělo, je to moje součást, jsem to JÁ. Já a mé tělo jsme si nejbližší, bližší než moje rodiče, partner, sourozenci, děti, kamarádi...Proto jsem se nučil dávat vědomě lásku tomu nejbližšímu a tím uzdravil své tělo i mysl. Uzdravil jsem se z alergie i z dalších nemocí, jednoduchým způsobem. Začal jsem se mít rád a tím i vše a všechny okolo. Teprve tehdy jsem pochopil, co je to skutečná láska.

Zpět k alergii samotné. Takže alergie je v podstatě reakce na něco, co nám vadí v našem životě. Je jedno do čeho se následně promítne, jestli to bude alergie na trávy, zvířecí chlupy, či něco dalšího.

Jak se jí tedy reálně zbavit?

Povím Vám příběh mého syna. Je dospělý a žil nějakou dobu v Paříži. Když slavil 25 let, rozhodli jsme se s dcerou, že za ním přijedeme a oslavíme narozeniny společně.  Jedno ráno sedíme v příjemné kavárničce a přijde řeč na synovu alergii...



S překvapením jsem zjistil, že syn bere stále prášky na alergii. V podstatě od dětství to nepřestalo. Syn žil s bývalou ženou, rozvedli jsme se velmi brzy, to je ale jiný příběh. To jen na vysvětlenou, že alergie může začít právě v dětství a z různých důvodů. 
Nikdy jsme se o tom nebavili. Došlo mi, že ta alergie mohla být způsobena právě tím, že vyrůstal bez táty, tam to tehdy někdy mohlo vzniknout. Ale teď je teď, minulost nezměníme, můžeme však velmi ovlivnit přítomnost. 

Takže synova alergie na pyly, plísně a bůh ví co ještě. Situace taková, že v malým sdíleným pařížským bytě byla značná vlhkost a v koupelně i plíseň, což mu na jeho alergii vůbec nepomáhalo. Bral prášky poctivě každý den. Jeden doktor v dětství mu totiž vložil program do hlavy:

Když nebudeš poctivě brát prášky na alergii, dostaneš astma!



Ano, doktoři si kolikrát vůbec neuvědomují, co mohou svým výrokem způsobit. Můj syn tomu uvěřil a tím se sám odsoudil k tomu,  že po celý zbytek života musí brát prášky proti alergii. Navíc, když si prášek nevzal, vše se zhoršilo a opravdu se mu začalo i špatně dýchat. Stále v dálce znělo..když nebudeš brát prášky, dostaneš astma...

Samozřejmě, že ho to obtěžovalo, nelíbilo se mu to. Ale co s tím, že? Když doktor, ta autorita v bílém plášti řekne, že to nelze vyléčit, pouze zmírnit příznaky, pomocí "léků". A člověk si zvykne na všechno, i na to, že každý den spolkne pilulku a už o tom vlastně ani nepřemýšlí. S přibývajícím věkem polyká více a více pilulek a také o tom nepřemýšlí...doktoři by to přece nepředepisovali, kdyby mi to nepomáhalo, ne?

I já bral prášky, spreje, ale během mé proměny (více v článku CESTA), jsem začal cítit větší propojení s přírodou. Vždycky jsem měl rád přírodu, ale tentokrát to bylo jiný.


Začal jsem vnímat rozkvetlé stromy, louky, jaro a sluníčko s láskou. Ne se strachem, že začíná období alergie. Měl jsem v tu dobu přečteno plno knížek o tom, jak můžeme sami změnit vnímání našeho světa, jak se můžeme my sami změnit a tím i okolnosti. Tak proč to nezkusit?


Jednoduchý recept, nejen na alergii :

Začněte mít rádi sami sebe, začněte mít rádi sůj život, rostliny, zvířata, lidi.



A povedlo se, nevím přesně kdy a jak se to stalo, ale najednou přišlo jaro, sluníčko a já si to užíval na plno. "Povídal si" se stromy, s rostlinama, se včelkama, neskutečně jsem začal vnímat tu krásu kolem sebe, ve které žijeme a kterou přehlížíme. Zamiloval jsem se do přírody, do života, do sebe. Jsme úžasné bytosti a máme úžasné možnosti, pokud si to dovolíme. Zamiloval jsem se do bytí samotného a začal si užívat každý den. 

Alergie zmizela, jak mávnutím kouzelného proutku...

Prostě už není a já jsem za to vděčný. Vděčný životu a přírodě, že mi ukázala cestu, jak se zbavit alergie, nemocí, zloby, nenávisti a začít žít v lásce a radosti.


A s touto zkušeností, sedím naproti synovi, který je nešťastný z toho, že mu dochází prášky na alergii a neví, co má dělat, protože bez prášků hrozí astma! Prý teda...:)

Hned mu povídám o vlastní zkušenosti a vím, že to dokáže i on. 
Jak?

 Prostě přestat brát ty prášky a začít věřit sobě, svému instinktu, otevřít srdce vůči tzv. alergenům a začít mít rád ty stromy a rostliny. 

Oni mu neubližují, oni nejsou zlí, nejsou tu pro to, aby nás trápily. 

Jsou tu proto, aby nám pomáhali. Vytváří nám prostředí vhodné pro život, díky nim můžeme dýchat, žít, radovat se. Je nutný se vrátit ke kořenům a začít vnímat přírodu jako přítele a dávat lásku všemu živému.

Samozřejmě, že k tomu byl na začátku dost skeptický, ale když mu to potvrila i jeho sestra, začali jsme si o tom povídat a syn přemýšlel, jestli to nezkusit. Konec konců, jeho prášky mu docházely a ty stejné v Paříži nebyly.


Navíc psychika funguje neskutečně, takže pro něj stačilo jen, když si někdy zapoměl vzít prášek na alergiia už se mu stav zhoršoval. Prostě ta naše hlava....

jenže naštěstí to funguje i opačně. Pokud přesvědčíš sám sebe a celé své tělo, že jsi v pořádku, že se nic neděje, světe div se, ono to taky funguje. Má to však jeden háček :

MUSÍŠ TOMU VĚŘIT !

Už jsem to ve svých článcích psal mnohokrát, že víra je velmi důležtá. Pomáhá nám. Nemyslím teď tu víru, o které se mluví v kostelech a mešitách a v dalších místech spojených s náboženstvím. Tady máme trochu pokřivené názory na to, co je to víra ( viz článek ZDE) 

Lidé, kteří v životě něco dokázali, tak tomu věřili od samýho počátku. Šli do toho s vírou, že se jim to povede. Proto udělali maximum pro to, aby se tak stalo. Jsou i druzí lidé, kteří si nevěří, nebo nevěří tomu, co dělají a tam to prostě nefunguje. 

Pak ještě přijdou s tím: " Vždyť jsem to říkal, že to nepůjde."

Takže věřit tomu, co dělám, ať je to cokoliv, je nesmírně důležitý pro úspěch této záležitosti.

Někdy potřebujeme nějaké indicie, náznak toho, že děláme správně, že to opravdu půjde. Tehdy je důležitý být bdělý, naslouchat a pozorovat. Ony totiž tyto nápovědy opravdu jsou, ale dost často je náš strach přehluší a my nevidíme, neslyšíme. 

STRACH JE MOCNÝ ČARODĚJ

Pokud se tímto čarodějem necháš ovládat, nežiješ svůj život


Někdy stačí se prostě rozběhnout a skočit. Strach svazuje, vytváří doměnky a smyšlenky. Nedávno jsem přešel bosýma nohama po skleněných střepech. Strach říkal nedělej to, pořežeš se, bude to bolet. 
Něco jinýho ale říkalo, zvládneš to, běž. A tak jsem šel...a víš co? Bylo to úplně snadný! Nic nepíchalo, neřezalo, prostě to bylo úžasný. To překonání vlastního strachu, to vystoupení z komfortní zóny, to je ta CESTA.

Syn to zvládnul, psal, že je bez prášků a zatím dobrý. Držel jsem mu palce, aby vydržel a zvládl to až do konce. Doteď si pamatuji okamžik, kdy byl už zpět v ČR a seděli jsem pod rozkvetlým stromem.

On mi říká:

Víš tati, že jsi měl tehdy pravdu? Začal jsem mít rád, to co jsem si myslel, že mi ubližuje a ta alergie najednou je pryč!


Zvládnul to! Zbavil se alergie, která ho trápila mnoho let. 

Zvládl to ze dne na den, díky sám sobě.

 Chtěl, udělal pro to něco a věřil..

A to je přesný recept na úspěch ve všem. Takto se dá zvládnut jakákoliv nemoc a vlastně cokoliv. Je to tak jednoduchý, ale zároveň pro někoho tak těžký.

Ten příběh měl ještě pokračování...

Asi po roce, kdy už byla alergie pryč, za mnou syn přišel na konci léta a říká, že se mu asi začíná zase vracet. Naslouchám a divím se, protože na konci léta většinou ani není nic, co by dráždilo, a tak poslochám dál, jak si začíná i odpovídat...

Povídá:
"Víš, nevím čím to může být, protože jsem měl tak dluho úplně pokoj a bylo vše ok. Najednou se to prostě začíná vracet. Nechápu to."

Pak se zamyslel a povídádál:
" No , vlastně, začal jsem znovu kouřit...myslíš si, že by to mohlo být tím..? "

"Co si myslíš ty?" Zeptal jsem se

"No así jo..." Odpověděl

To nač se ptáš, sis sám zodpověděl právě teď. Vždy víme, proč se nám něco děje, jen si to nepřiznáme. Ta alergie se vrací proto, aby tě upozornila, že to co děláš svýmu tělu není správný. Proč mu dáváš jed? Je jedno jakým způsobem. Proč trávíš sebe sama? Jak ti to má jinak říct, než že se připomene něčím, co důvěrně znáš?

Teď je to na tobě, máš možnost výběru...

Vždy máme na výběr a je jen na nás, jaký život si vybereme. Někdy je to až zarážející.

Vím, co může lidem pomoci. Někdy opravdu stačí vynechat "běžné jídlo", nasadit detox šťávama 


Ale nejsou schopni opustit svůj zvyk a závislot na "běžném jídle", které je pomalu tráví. Nechtějí vystoupit ze své komfortní zóny, přestože ví, že by jim to pomohlo. To vše jen pro to, že by museli sami něco pro to udělat. A tak dál navštěvují doktory, podstupují další nepříjemná vyšetření a stěžují si na svůj osud.

OSUD SI VŠAK VYTVÁŘÍME KAŽDÝ SÁM.

Takže pokud nejsi ochotný sám pro své zdraví něco udělat, není ti pomoci...


Na závěr bych rád uvedl, že nikoho nenavádím, pouze píši o svých vlastních zkušenostech a zkušenostech mých blízkých lidí. Jestli se v tom někdo najde, nebo nenajde...to je každého vlastní věc. Věřím, že každý člověk zodpovídá sám za sebe, za svá rozhodnutí.

Zpovídat se může tak jedině své vlastní duši na konci, jestli prožil život takový, jaký chtěl, nebo jestli žil něco, co vlastně vůbec nechtěl...

ŽIJME TAK, ABYSME TOHO NEMUSELI NIKDY LITOVAT.

ŽIJME TEĎ A TADY








středa 1. března 2017

VODA a ŽIVOT




nejdůležitější součást našeho života.

Naše tělo obsahuje cca 70 % vody. Hodně o tom, jak nás voda ovlivňuje a my ovlivňujeme vodu, jsem napsal v článku


Tentokrát bych chtěl napsat něco jiného. Určitě už jsi mnohokrát slyšel o tom, že vody bude v budoucnu nedostatek, že už teď jsou místa, kde voda téměř není, že vodou máme šetřit apod.

Ok, asi na tom něco bude, když se to tak často opakuje v různých médiích, říkáme si všichni...

Co ale s tím mám dělat já? Já sám? Jak můžu ušetřit vodu ?


Oficiální zdroje a média se nás snaží přesvědčit o tom, že se máme krátce sprchovat, šetřit vodou tím, že si koupíme jiné sprchové hlavice, nebo nenapouštět tak často vanu atd...atd...

Víte, co Vám na to řeknu?

Je to totální kravina !!!


Ano a hned ti řeknu proč...

Bez jakékoliv touhy se tu chlubit, nebo dělat ramena, píši, kolik jsem za celý minulý rok ušetřil vody, aniž bych výrazně omezil spotřebu v koupelně, či kuchyni, nebo na wc.

Jen za loňský rok jsem ušetřil

1 519 823 litrů vody!

To znamená, že každý den jsem ušetřil 4 222 litrů vody. Ano opravdu každý den!

Jak je to možný, když denní spotřeba vody na jednoho člověka je za jeden den cca 150 litrů??

Je to tím, že nejím maso, ani žádné živočišné produkty!

Vodní stopa jednoho kilogramu hovězího znamená spotřebu 15 500 litrů vody



V roce 2006 OSN spočítala, že emise pocházející z chovu zvěře pro maso, jež se podílí na změně klimatu, tvoří 18% z celku – což je více než emisní podíl aut, letadel a jiných dopravních prostředků dohromady! 

Je to překvapení?

Pro někoho ne, ale pro většinu asi ano. Takže to shrnu:

Člověk, který jí maso a chce ušetřit vodu, nebude se CELÝ MĚSÍC ani jednou koupat, nebude umývat nádobí, splachovat, ani pít vodu z kohoutku...ušetří za celý měsíc cca 4 500 litrů vody.

Vegan, naproti tomu, za jeden JEDINÝ DEN ušetří 4 222 litrů vody a za celý měsíc 126 652 litrů vody!

Chápeš ten podstatný rozdíl a totální sprostotu řečí o tom, že máme šetřit vodou ve smyslu doma při koupání, či zalévání zahrady?

Člověk, který nejí  maso a živočišné výrobky, za JEDEN JEDINÝ DEN ušetří tolik vody, jako masožravec, který by se měsíc nemyl, nevařil a nesplachoval. ZA JEDEN JEDINÝ DEN!
A to neomezí nic ze svých denních návyků.




Jeden jediný člověk, který nejí živočišné výrobky, ušetří tolik vody za měsíc, jako kdyby se 85 lidí, co jí maso, celý měsíc nekoupalo, nevařilo, nepilo a nesplachovalo wc!

Ano, je to naprosto neporovnatelné!

a tady JE KLÍČ!

Díky našemu bezohlednému způsobu života, kdy si nevážíme života zvířat, zabíjíme jich denně po miliónech, díky tomu také plýtváme vodou, ničíme lesy, zamořujeme ovzduší kysličníkem uhličitým, ničíme naši krásnou planetu.



Spousta lidí říká, že jednotlivec nic nezmůže, že neudělá sám žádnou změnu....

Takže jsem se na to podíval. Maso nejím 3 roky, na živé stravě, jsem 2 roky. Tedy 2 roky bez živočišných produktů. Proč nejím maso si můžeš také přečíst ZDE

Když zahrnu jen sám sebe, kolik jsem ušetřil naší planetě za 2 roky, kdy nejím žádné živočišné výrobky:

ŽIVOTŮ: 730 ZVÍŘAT (jsem šťastnej)



VODA: 3.039.647 LITRŮ (neuvěřitelný číslo)



OBILÍ: 13.213 KG (kolik dalších lidí to zasytilo!)


LESY: 2.044 m2 (co dokáže jednotlivec)


ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ : 6.643 KG CO2
(každý z nás dokáže ovlivnit vzduch, který dýcháme)

Toto dokáže jediný člověk, který přestane jíst maso. Zde si to můžeš sám spočítat:



Co k tomu více dodat?

Je čas, vzít zodpovědnost do vlastních rukou.

Přestat poslouchat ty nesmysly, lži a ovlivňování naší vlastní mysli.

Jediná cesta k udržitelnosti našeho zdraví,

zdraví našich dětí

a zdraví naší planety Země,

je jít cestou bez zabíjení a pojídání živých tvorů.


Podle OSN je jedním z největších znečišťovatelů planety a zároveň podstatným zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba, tedy produkce masa, mléka a vajec.

MÁME TO VE SVÝCH RUKOU


Začít můžeš i zde:

http://www.michalshark.cz/p/jak-na-zivou-raw-stravu.html



S úctou

Michal Shark