Život nám někdy připraví překvapení, které bysme vůbec nečekali :)
Dva roky jsem plánoval otevřít RAW restauraci, abych uplatnil své zkušenosti a s radostí se o ně podělil mezi lidi. Kdo čte můj blog, tak ví, že jsem již téměř 3 roky na živé RAW stravě. Kdo neví, může si přečíst o tom článek ZDE ODKAZ.
Nejvíce jsem se těšil, jak to budu dělat srdcem a lidi budou vidět, jak se dá RAW strava chutně a rychle připravit. Nosil jsem v hlavě skvělej nápad, jak to všechno udělat a nadchnul tím i přítelkyni Julku :) Ona miluje vaření-nevaření (raw se nevaří, ale připravuje) A tak jsme se těšili, jak se do toho pustíme společně. Také jsme se těšili, že tím nadchneme i další lidi, kteří si budou pochutnávat zdrawě a i díky tomu, časem změní jídelníček. Přestanou jíst maso a mléčné výrobky, vajíčka a postupně se stanou zdravější, stejně tak jako my dva.
První rok jsem hledal prostory v Brně, jen tak výhledově. Ze začátku to vypadalo velmi slibně, hned se jich pár objevilo. Jak se však objevily, tak zase zmizely...Když už to vypadlo, že jeden v Brně, přímo na náměstí Svobody dopadne, tak z toho opět nakone sešlo. Tenkrát mně ještě nenapadlo, že to tak má být a tak jsem hledal dál.
Mezitím jsem nezahálel a zařizoval vše okolo, firma, logo, návrhy, s Julkou jsme řešili menu restaurace, suroviny, obaly, no prostě vše, co je potřeba k tomu, aby se to podařilo. Vhodné prostory se vždy vynořily a zase odešly, stále to samé. Všichni kamarádi, známí, co mají, či měli něco do činění s gastro provozem, mne od záměru zrazovali a dávali mi rady, čeho se mám vyvarovat :)
Jenže já nechtěl dělat klasický gastro provoz, tak jak ho oni znají. Měla to být oáza nadšenců pro raw vegan stravovaní, pro zdravý životní styl, ale zároveň pro každého, kdo chce vyzkoušet něco novýho, jinýho :)
A tak jsme hledali dál, ale stále ta samá písnička, prostory buďto nesmyslně drahý, nebo byly nevyhovující, pro náš záměr. Některé nájmy jsou v Brně vyšší než v Praze a dokonce i ve Vídni...normální smrtelník nechápe. Jak je možný, že to nejmenší město s nejmenším turistickým ruchem, má stejný, nebo dokonce vyšší nájmy...? )
Stále jsme se ale nevzdávali. Hledali jsme, chodili na prohlídky až najednou přišel další prostor.
Tentokrát to už vypadalo velmi nadějně. Dohodli jsme se na prostoru na Zelném trhu v Brně. Nejdříve se zdály podmínky docela vyhovující, ale když už jsme byli těsně před podpisem smlouvy, připočítali se k tomu služby centru a různé poplatky, vylítla cifra do výšin, ze kterých by byl pád velmi bolestivý. Hlava (ego) mne tlačily dál, pokračovat, ale srdce (duše) už začali silně tlačit, abych to nedělal.
No jo, ale vždyť už jsem to všem řekl, že budeme otevírat RAW fresh bar, co na to ostatní řeknou? Vždyť se na to všichni těší, podporují nás. Co na to řekne Julka? Vždyť je to i její sen, pracovat na vlastním a miluje kuchyni a přípravu jídel...to přeci nemůžu udělat, najednou říct, že do toho nejdu. Co pronajimatel ? Vždyť jsem přislíbil, že podepíšeme smlouvu. Co všichni ostatní, co už s tím počítají, dělají projekty, navrhují zařízení atd...Tohle vše se mi honilo hlavou.
Ego, hlava má vždy spoustu dotazů, co na to ostatní řeknou...o koho ale především jde? No o nás samotné přece! Protože my jsme ti, co tím budou procházet, ne ti druzí. Takže správná otázka má znít, chci to opravdu já? Bude mne to dělat šťastným?
Má smysl riskovat tak obrovskou sumu a nakonec si odnést sotva na život, v lepším případě? V tom horším to celé dotovat? Strávit čas chozením po úřadech, vyřizovat hygienu a další všechny věci spojené s tímto provozem? Vydělat na všechny okolo, stát, daně, poplatky, nájem, energie, mzdy, odvody z mezd, sociální pojištění, zdravotní pojištění..DPH, EET...
Stát v podstatě díky všem těmto poplatkům a daním, nutí lidi podvádět a následně je za to trestá. Člověk je nakonec donucen dělat věci jinak, než by chtěl a pak se cítí provinile. To je zřejmě plán celého systému, ve kterém momentálně žijeme.
Vím, že mým úkolem je, věnovat se lidem, předávat jim to co umím, co jsem se naučil, svoje zkušenosti z nemocí apod. Najednou jsem zjistil, že tohle je totální vrácení se do systému, kdy seš nucen se podřídit byrokracii, státu a hlavně vydělávat peníze na všechny okolo...
A tohle opravdu nechci!
Chci být svobodný, mít dostatek času pro sebe a taky pro potřebné kolem mne, kteří chtějí naslouchat a naslouchají.
Já se v poslední chvíli rozhodnul, že do RAW restaurace nepůjdeme. Těsně před podpisem smlouvy, která už v podstatě "ležela" na stole. Tím se ještě jednou omlouvám pronajímateli, který z toho opravdu nebyl rád, ale bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohl udělat.
Proč?
Protože najednou byl čas někam odjet a vyčistit si hlavu a případně najít jiný směr.Směr, jak to co děláme a milujeme, dostat mezi lidi, jiným způsobem. Asi pro to není lepší místo, než BALI :)
Našel jsem nejbliží volné letenky a vyrazili jsme na ostrov bohů, ostrov plný energie a protikladů. Bylo to úžasný, to není třeba asi ani psát. Užívali jsme si každou vteřinu. Bali je nádherné, přestože ho již dávno zasáhla "civilizace" a přeměňuje ho, tak jako všechny destinace na světě, kam jezdí stále více turistů. Je prostě taková doba a některá místa díky tomu ztrácejí svá kouzla. Ale některá kouzla ještě stále zůstávají.
Na takovém místě zapomeneš na civilizaci a jsi šťastný
Miluju palmy a na Bali je jich všude plno :)
Po návratu zpět do ČR jsme si pohrávali s myšlenkou otevřít si přeci jen nějaké to RAW bistro. Alespoň malinkatý. A věnovat se tomu, co jsme tak dlouho plánovali...
Město vyhlásilo konkurz na prostor na České ulici v Brně, velmi atraktivní. Měli jsme s našim záměrem velkou šanci uspět ve výběrovém řízení. Když jsem zpracovával nabídku, jakoby se mi ani nechtělo. Trvalo mi to nezvykle dlouho. Pak jsem ještě musel nechat ověřit podpis na poště..dojedu na poštu...přes parkovací místo přechází školka...zastavuje se...čekám...a už si říkám..není těch znamení nějak moc? Ale hlava říká, vydrž, odejdou...a tak se stalo, že jsem zaparkoval, jdu na poštu...a zavřeno! :) Ok, nevzdávám se a jedu na jinou...po cestě začínám nabývat dojmu, že bych tu nabídku neměl ani podávat...Mezitím dorazím na poštu. Na ní jen 2 holky, co jsou spolu, takže pohoda...vyzvednu si pořadové číslo a holky jdou mezitím na řadu...2 minuty...5 minut...10minut...a holky stále u okýnka...dochází mi trpělivost, ale hlavně mi dochází, že tu nabídku nepodám...že konečně poslechnu všechny okolnosti, co mi říkají! Nedělej to!
Zavolala mi kamarádka a řekla mi o dalším prostoru ve městě, ať se jdeme podívat, jestli je vhodný pro nás a naši raw restauraci. A tak, jsme vlastně už jen ze setrvačnosti, se šli podívat.
Prostor pro nás vhodný nebyl.
Sedneme si ven před tu kavárnu, co se měla přenechávat, dáme si kafe a povídáme si s Julkou. Říkám, že bych se nejraději vrátil na Bali...a on na to...no já taky! :)
A tady vše začalo...
No jo, ale co tam? Co udělat, aby jsme mohli být na tak krásným místě a zároveň dělat něco, co nás bude naplňovat a umožní nám to být na Bali....
A tak přišel nápad, který jsem již nějakou dobu nosil v hlavě. Chtěl jsem pořádat pobyty nemocných lidí, kde jim předám své zkušenosti, jak se dá změnou stravy a změnou myšlení vyléčit z každé nemoci. Plánoval jsem to v ČR...někdy...časem...
Najednou tady byla myšlenka a místo ČR, možnost tohle všechno udělat přímo na BALI :)
A proč vlastně ne?
Vždyť Bali má úžasnou energii, oceán, skvělé podnebí, čerstvé ovoce a zeleninu, to vše nahrávalo novému záměru.
No jo, ale to by znamenalo odjet z ČR, všechno opustit, začít nově a úplně v cizí krajině...
A proč se toho bát?
Proč neudělat něco na první pohled totálně bláznivýho?
Jen proto, že se to zdá nemožný?
Tak jsme si řekli, že si s tou myšlenkou začneme hrát. Zkusíme zjistit možnosti ubytování, možnosti, jestli by o to vůbec někdo měl zájem a když se to bude dařit a budeme mít pocit, že by to mělo být, tak to uděláme :)
Od této myšlenky uplynul měsíc a půl a my měli dohodnutou vilu na Bali, koupeny letenky a 4 lidi, kteří byli připraveni za náma na Bali přiletět a stát se prvními účastníky projektu, který jsme nazvali
Chápeš to? 2 roky hledám prostory na RAW restauraci a stále nic....pak přijde z ničeho nic MYŠLENKA...šílená, bláznivá :)...a během 1,5 měsíce kompletně zrealizovaná! :)
Tak to v životě funguje, když nasloucháš svému srdci, necháš průchod věcem a "netlačíš na pilu"
Jak to na Bali dopadlo, se můžeš dočíst zde:
Úžasných 21 dní s úžasnýma lidma, kde se povedlo hned v začátcích odstranit spoustu zdravotních potíží :)
A tak jdeme dál, pomáháme lidem a u toho si plníme svůj sen.
Po úspěšném prvním pobytu, pořádáme další.
Díky tomu, za náma může přijet mnohem více lidí, kteří hledají cestu k uzdravení a nenašli pomoc v klasické medicíně, nebo hledají rovnou jiné možnosti, jak si pomoci sám, bez chemických přípravků, přírodní cestou a převzetím zodpovědnosti za své zdraví a život, do vlastních rukou.
Více můžeš najít na:
A co jsem vlastně tímto článkem chtěl říci?
NASLOUCHEJ SVÉMU SRDCI A DĚLEJ TO, CO TI PŘINÁŠÍ RADOST :)
Jestli jdeš po správné cestě, poznáš snadno:
JDE TO TÉMĚŘ SAMO ! :)