Meloun není jídlo?

Ležím si takhle na pláži, na Makarské riviéře. Jak známo, ráj Čechů - paštikářů, jak jsme byli cejchováni Chorvaty, na začátku "objevení" jejich oblázkových pláží. Jsem tu sám, po mé cestě do Bosny, kde jsem byl navštívit a prozkoumat pyramidy. O pyramidách zde. A tak odpočívám, srovnávám si v hlavě silné zážitky z Bosny a nechtěně vyslyším rozhovor české rodinky s dvěma dětmi, cca 6 let a 11 let starými, ležící hned vedle mě.

 Zaujala mě totiž už první věta mámy: 

Dáte si nejdřív jídlo, nebo meloun? 

Meloun je co, říkám si...?  Tak poslouchám, abych se dověděl, co je to "jídlo"

 Holčička, jakoby znala moji zvědavost, ale spíš to byl hlad, který se zeptal:

Co máme k jídlu, mami?

Máma:

Salám a bagetu...

Uff, no to je teda jídlo.

Dověděl jsem se, že jídlo je bílá mouka s přidáním asi 15 dalších ingrediencí a namleté zbytky šlach, paznehtů, tuku a možná i trochu masa, vše úhledně nacpaný do nohavice salámu...meloun, ten ne, to jídlo není, to dá rozum, vždyť je to jen voda!

 Protože jsem chvíli před tím, poobědval banán s broskví a úžasně si pochutnal na sladkým bosenským ovoci, které jsem koupil ještě v městečku Visoko, za pár korun, nedalo mi to a otevřel jsem oči. 

Vedle mě, pod slunečníkem, sebou přivezeným, sedí , nechci říkat typická, snad to tak není..česká rodinka, o které mluvím. Neuražte se nikdo teď, ale je to pravdivé story, tak píšu, co jsem viděl. Máma obézní hodně, táta obézní, 11-ti letá dcera obézní a 6-tiletá Markétka taky obézní 

ilustrační foto

 To bude asi z toho "jídla", říkám si. Když jsem totž jedl taky "jídlo" byl jsem i já obézní. Ne, zas tak moc, ale měl jsem 98kg, ke své výšce 183 cm. 

Samozřejmě, že to slovo obézní neradi slyšíme a přijde nám dokonce urážlivé, vůči naší osobě! Chraň bůh mě takhle oslovit! Já jsem maximálně kus chlapa (ženy)! Vypracovanej! Nééé tlustej! Navíc trochu bříško?! To je standart! Přece nebudu jak to nedoživený vyžle od vedle! Žere snad jenom trávu,ne? Copak jsem králík? Vždyť je to proti přírodě, podívej se jak vypadá! 

No fakt hrůza! jen se na to podívej! 

To by mě asi všechno čekalo, kdybych se jen opatrně zmínil...Samozřejmě jsem to neudělal. Je každýho věc, jak se stará o svý tělo.

 A protože všichni potvrdili, že chtějí nejdřív jídlo, spíše tedy to rozhodla ta nejmladší-Markétka , tak jak to bývá  Máma vytáhla salám a nakrájenou bagetu...začali jíst a máma si pochvalovala, jak málo stačí u moře....

To jsem si před chvílí říkal i já s tim banánem a broskví..to bych se ale opakoval  Jen mě zarážel ten kontrast dvou různých pohledů na "jídlo" .

 Koukám na ně, jak jim to chutná..nenápadně, se ví  Abych nebyl za loudila...a ještě tak u salámu! Jedli nezúčastněně, prostě potřebovali "jídlo" do žaludku....

Dá si ještě někdo salám? Ptá se máma..

Docela se bavím, ležím si dál, koukám na ně a říkám si, že se to děje proto, abych o tom napsal...

Ne, dostává odpověď, dala bych si ten meloun... říká Markétka. 

Myslím, že na něj myslela, celou dobu, co jedla to "jídlo" Máma tedy schovala sáček s předem nakrájeným salámem a vytáhla pěknou misku s nakrájeným melounem  Srdce mi zaplesalo tou krásnou červenou barvou pečlivě nakrájenýho melounu ve světle zelené misce. Docela velkej rozdíl už na pohled, proti mastnýmu sáčku "zpocenýho" salámu uvnitř..

Celá rodina se s chutí vrhla na meloun..úplně jinej pohled na ty lidi. To "jídlo" jakoby jedli z povinnosti. Kdežto ten meloun si užívali! Ach jo, říkal jsem si sám pro sebe, proč neposloucháme svoje srdce a instinkty. 

Do toho jde prodavač a křičí: KUKURUUUZ...kdo byl v Chorvatsku, ví, že to je plážový prodejce kukuřice Tahle slova u mě vyvolala vzpomínku, když jsem jezdil sám, se svými třemi, tehdy malými dětmi do Chorvatska. Uvědomil jsem si, jak je to dávno, jak moc rychle ten život utíká.

 Dnes uz jsou děti dospělé. Taky jsem si uvědomil, ze i já jim cpal "jídlo"  Naštěstí nejsou ani jeden obézní  Všichni sportují, takže to ze sebe dostali a dostávají, ovšem špatné stravovací návyky z dětství zůstávají, zvlášť u té nejmladší. Ale i ona po vzoru svých starších sourozenců směřuje správným směrem..pomalu, ale jistě  Celý dětství jsem jim po vzoru mé mámy a mé babičky tlačil do hlavy, jak to maso musí jíst, jinak nebudou mít sílu a budou nemocní...:-( A teď jim říkám pravej opak  Kdo se v tom má vyznat,že? 

No tak dost nostalgie, určitě jste zvědaví, co dělá naše rodinka na pláži dál  

Co čert nechtěl, přiletěla vosa..Markétka začala hysterčit. Vzpomněl jsem si na bráchu  

Proč hysterčí dítě kvůli vose? 

Dítě neví, že vosa "je životu nebezpečná", pro dítě je vosa prostě něco co lítá. Hele je to zajímavý..leze mě to po prstu a lechtá to..a to pruhování na tělíčku, ty barvy..mami, co to je? 

Aaaaa vosááá !!!   Nehejbej sééé !!!     Ať ti nedá žihadloo !!!   To bys opuchlááá !!!    Museli bysme do nemocnice !!!

Utíkéééj !!!     Hlavně ať tě neštípné do jazykuuu !!!    To bys pak nemohla dýchat...udusila by ses !!!  

 Počkej já ji zabiju !!!    Pozor!!     Lítá ti kolem hlavy !!!     Nemávej těma rukama, píchne těěě !!!

GRRRRRRRR

Tak, to je příklad toho, jak změníte dítěti pohled na matku přírodu.

 Když snídám na stromovém domě (určitě o něm brzy taky napíšu) 

Tak ráno, když si dávám jablko, nebo banán, přiletí vždy vosa. Nevím, jestli je to pokaždé ta stejná vosa, ale vetšinou je jedna. Otravuje tak dlouho, dokud kousek neuloupnu, toho co právě jím a nedám jí to na zábradlí. Pak ji poprosím a navedu na ten drobek, že je to pro ni a mě ať nechá ten zbytek. Ta domluva, vždy funguje. Dokonce i když přiletí daší, jde za tou první na ten drobek. Je potřeba ale vyslat tu myšlenku: 

Hele holky..vy máte tady..a mě si nevšímejte! Jasně, že se stane, že může přiletět i nějaká natvrdlá, nebo hluchá vosa a nedá vám pokoj!  Poslední dobou se mi to ale nestává..  

Ja vím, jsem nemožnej a odbíhám od tématu. Každopádně teď víme, proč Markétka začala tak jančit nad vosou.. 

Scéna jako z filmu:

Nehejbej se!!  Pozor máš ji u ucha!!   Ať tě nebodnééé!!  křičí táta..běžte do vodyyy!!   Tam vás nebodnééé!  

Sluníčko pod mrakem, foukal docela větřík, vypadalo to už na déšť za chvíli.

 Nééé, já nechci do vody... křičí Markétka. 

Dělej a nekecej! křičí táta..  Mámo,  běžte do tý vody sakra!! 

Vosa není hloupá, když někdo mává rukama, má k tomu jistě dobrej důvod! Nejspíš pořád schovává ten slaďounkej meloun někde! A tak poletuje a hledá skulinu..alespoň šťávičku na prstíčku bych si dala!  

Namoč jí ruce! Ty ruce sakra! Rychle ji je umej! Tak jste blbí, nebo co?! Vlezte do tý vody přece!

Křičí táta z bezpečí deky pod slunečníkem a zavřenou krabičkou se zbytkem melounu.

 A je to.. máma, Markétka, obě ve vodě až po hlavu. 

Vosa zklamaně odlítá "vraždit" jinam. 

Markétka začíná vzlykat

Blbá vosa, blbej meloun..mě je zima! 

Za hlasitého pláče jde za tátou, který ji vyhnal do té studené vody a nadává na vosu a meloun. 

Máma naštvaná, že se obětovala a skončila taky ve vodě, povídá tátovi rezolutně:

Běž vyhodit zbytek toho melounu do koše! 

Táta na to:

Nemůžu, víš že mě vadí chodit bosej po těch kamenech..?!  

Co to říkám si, chodím bosky moc rád, masíruje to báječně nohy. 

Co když na něco šlápnu? 

Ach jo, máma se zvedne a jde to udělat sama, bosky i po těch "hrozných" šutrech. 

Tak to je můj příběh z Chorvatska   


 Co mě to dalo? 

1. Zjistil jsem, že meloun není jídlo
2. Zjistil jsem, že jídlo je salám a bageta
3. Zjistil jsem, že meloun je velmi nebezpečný "ne jídlo" a je lepší ho vyhodit do koše
4. Taky jsem zjistil, jak nebezpečná může být vosa!
5. Zjistil jsem, že kvůli vose se dá vlízt i do studené vody
6. Vím teď, že je nepříjemné chodit po kamíncích bosej, nebo to můžu alespoň tvrdit, abych nemusel zvednout zadek 
7. Vždycky v rodině všechno odnese máma 

Přišlo mi to úsměvný, ale jen z jednoho pohledu. Jinak to je vlastně dost smutnej příběh. 

Je tu ale i takové skryté poučení  

Nikdo není tak malej, aby nedokázal velké věci. Jeden malý hmyz dokázal dostat 2 lidi do studené vody a to velmi rychle...

Poznámka autora: Tento příběh není smyšlený. Jedná se o skutečné postavy a děj. Pokud se někdo poznal, omlouvám se, že jsem příliš otevřený. Pokud se poznalo více lidí, nenesu za to žádnou odpovědnost, já viděl pouze jednu rodinu

VODA

To, co budeš teď číst o vodě, mně asi nebudeš věřit, ale vše, co píšu, je pravda.

  Voda mě fascinovala od malička a vždycky jsem ji měl rád. To jsem ještě nevěděl,že ji tím vlastně i ovlivňuju.

  Dostalo se ke mně video doktora Masaru Emota, který dělal výzkum změny struktury vody pomocí myšlenek.

                    Krátký, jasný video zde: Naše myšlenky mění strukturu vody (trvá jen 3 minuty a stojí za vidění )

Masaru Emoto vzal vodu z jednoho zdroje a rozdělil ji do několika různých nádob.Na každou napsal něco jiného.Na jednu láska, na další nenávist, děkuji, zabiju tě..atd. Večer vodu zamrazil a ráno začal fotit krystaly vody. 

                                                           Láska                    Děkuji               Nenávidím tě

Přestože všechna voda byla z jednoho zdroje a ta samá, měla každá jiné krystaly pod mikroskopem, dle toho, jak ji Dr. Masaru Emoto ovlivnil. Jakým nápisem a myšlenkou ji opatřil. Přišlo mi to naprosto úžasný, že se dá myšlenkou změnit struktura vody!

                                         

                                            

                                                                                  Jsi nádherná

 Existuje docela jednoduchý test Dr. Masaru Emota:  Test s rýží

Jak na to? J 

Tady je:

Připrav si 2 stejné sklenice, nevařenou rýži a vodu. 

Do každé sklenice přijde 1/3 rýže a 2/3 vody. 

Na první sklenici dej nálepku „Láska” a na druhou sklenici „Nenávist”.

Obě sklenice můžeš uzavřít víkem, ale taky nemusíš. Ono to někdy pak během pokusu trochu smrdí..:-) 

Takže, kdo je háklivka, zadělá víčkem J

Potom už položíš obě sklenice na místo, které si vybereš, tak aby měli obě sklenice s rýží a vodou stejné podmínky.

No a začínáme ! J 

Každý den budeš chodit ke sklenici s nápisem „Láska” a budeš ji chválit a mít rád J 

Druhou sklenici s nápisem „Nenávist” budeš naopak nenávidět, nadávat jí…jak nechám na tobě J 

Můžeš si místo ní představit co chceš, koho chceš a chrlit na ni zlý myšlenky, nadávky, urážky.

Již po pár dnech bude pozorovatelný rozdíl mezi sklenicemi a po cca 14 dnech markantní rozdíl! J

Bohužel nemůžu už najít vlastní fotky. Je to dlouho, co jsem pokus dělal, ale tady je vlevo láska a vpravo nenávist vidět taky. Hustý, viď? :-) Budu rád, za fotky z tvýho pokusu, jsem už teď zvědavej! J

Důležitý na tomhle pokusu je, dobře chválit a mít rád a taky nenávidět a nemít rád. A hlavně, nepoplést si sklenice ! Milovat tu s nápisem „Láska” a nenávidět „Nenávist” ! Jinak by se pokus nepovedl a negovalo by se to ! 

Rýže, která byla milovaná, lehce nakvasí a zůstane bílá. Rýže, která byla nenáviděná, zčerná a zplesniví. Mě dokonce na tu nenáviděnou lítaly mouchy a na milovanou ne!

Jak je to možný?

Je to tím, že naše myšlenky mění strukturu vody. Jestli se ti to zdá postavený na hlavu, tak si vyzkoušej ten pokus.

Můj vlastní pokus s vodou

Mě to samozřejmě nedalo a chtěl jsem zjistit, jestli si můžu doma udělat ještě nějaký jiný pokus s vodou J Vzal jsem 4 originální balené vody z jednoho balíku…na fotce stejně každý pozná, co to je za značku J Reklamu jim ale dělat nechci, o tom to tady není J Na každou láhev této vody jsem napsal jiný název:

1. “kyselá” a chtěl jsem aby taky kyselá byla. 

2. “těžká železitá” a zase jsem chtěl aby byla taková.

3. “sladká-lahodná” a stejně tak jsem chtěl aby byla.

4. voda byla kontrolní, bez ovlivnění. 

Všechny 4 vody jsem zavřel do skříně a odjeli jsme na pár dní mimo domov. 

Po návratu jsem si vzpomněl, že ve skříni jsou přece ty vody! J A už jsem frčel se mrknout, jestli pokus vyšel nebo ne. Zmocnilo se mě vzrušení! J Snažil jsem se všechny 4 vody vytáhnout ze skříně tak, abych neviděl, co je na nich napsáno a tím pádem nebyl zaujatej při následném ochutnávání…

Otevřel jsem tedy originální uzávěr první vody a napil se…fuj, byla hnusně kyselá…říkám si, to musí být ta kyselá, nepodíval jsem se a vzal druhou vodu. Fuj, ta je taky kyselá…co to, říkám si? Na konci chuť jakoby železná…aha došlo mě, vždyť kyselá a železitá budou asi podobný, ale tohle bude železitá! Ochutnal jsem třetí láhev a ta byla dobrá, bez příchuti čehokoliv. To bude ta lahodná, opět si říkám pro sebe. Otevřel jsem poslední a ta byla podobná té lahodné…už si nepamatuju přesně, rozdíl mezi nimi, ale myslím, že skoro žádný nebyl. 

Takže, jak to dopadlo? 

Podíval jsem se na nápisy na lahvích a pamatoval si, jak šli za sebou. První byla opravdu kyselá, druhá železitá, třetí lahodná a čtvrtá neovlivněná z balíku. Možná ty poslední dvě byly obráceně, ale to je fuk J Musím říct, že jsem z toho byl opravdu hodně překvapenej. Přestože jsem tomu věřil, chtěl jsem to, I tak mě to překvapilo! Byly to original uzavřené lahve! Nedělal jsem nic jinýho, než vyslal myšlenku, jaká ta voda má být a napsal to na tu lahev! Stejně, jak to dělal Masaru Emoto, jen jsem vodu nemrazil, ale i tak jsem změnil její strukturu!

Stejně mě to nedalo a zavolal jsem rodinu J Děti, žena, všichni museli ochutnávat, aniž bych jim řekl o co jde.. J 

Všichni potvrdili, že ty dvě první vody jsou nějaký “hnusný”..kyselý..no a ty další dvě normální! Ukázal jsem jim, co je na nich napsaný.

 A všichni:

Jéééé fůůůůj, cos do toho dal, ty prase…? J 

A já:

Nic,jen jsem chtěl, aby takový byly…

Oni na to:

No to určitě…a šly zase po svých J

Vše bylo potvrzeno i rodinou, která neměla tušení, co provádím! 

Šel jsem ještě dál a vzal indikační lakmusové papírky a ponořil je do každé lahve zvlášť :

                                                                            Výsledek vidíš na fotce.

Důležitý je první čtvereček z vrchu. Zelená znamená zásaditá, čím světlejší-oranžová, tím vyšší kyselost vody.

Tak a teď mě řekni, jak je možný, že jsem myšlenkou změnil vodu na kyselou? Jak je možný, že to jde i změřit? Jak je možný, že se o tom vůbec neví, nebo ví, ale vůbec nemluví? Tvoje myšlenky ovlivní strukturu vody, ať už pozitivně, nebo negativně. Záleží na tom, jaký myšlenky k té vodě vyšleš. Blábol? NE! PRAVDA!

Aby toho nebylo málo, říkám si ok... zkusím vodu v bazénu J

Jak? Tak, že nebudu dávat chemii, chlorové tablety a zkusím, aby byla voda v bazénu jako křišťál I bez toho. Mission Impossible? J NE! Jde to!

Je Pravda, že jsem si trochu pomohl. Nakreslil jsem si mandalu (co je to mandala zde) přímo pro bazén. Kreslil jsem automaticky, co mě první napadlo a vyšla mi tam vodní víla J

Bral jsem barvy do ruky, jak mě napadaly a nakonec z toho byla bazénová mandala pro podporu kvality vody v bazénu bez chemie a bez tablet, prostě bez ničeho, kromě vody. Nalepil jsem ji v šachtě směrem k vodě a poděkoval.

Další postup už byl jednoduchej J Pokaždý, když jsem přišel k bazénu, chválil jsem vodu, povídal ji, jak ji mám rád a když jsem do ní skočil, vychutnával si každý tempo a od srdce ji miloval. Možná ti to zní, jako bych byl nějakej pošahanej, ale věř tomu, že ta voda, to vnímá a cítí. Pokud si uděláš pokus s rýží, poznáš to sám J 

Mě rýže už byla příliš malá na pokus, tak jsem zkusil bazén  J Co myslíš, šlo to ? J

Jasně, že to šlo!

Podmínky pokusu s vodou v bazénu:

Teplota vody 30-31 st. Celsia ( ohřívaná sluníčkem a tepelným čerpadlem)

Teplota vzduchu cca 30-33 st. Celsia (ohřívaná pouze sluníčkem J )

V těchto podmínkách, za normálních okolností, voda v bazénu bez chlorových tablet do 2 dnů se zkazí. To mi dá za pravdu každý, kdo se o bazén stará.

Nebudeš tomu věřit, ale voda za těchto podmínek v bazénu byla čistá 14 dní! 

Ano opravdu, 14 dní bez chemie, jen díky lásce, díky chválení vody v bazénu. Nejdřív jsem to nikomu doma neřekl, aby si nemysleli, že jsem fakt už šáhlej. Ovšem po asi 4 dnech, kdy voda byla stále krásně průzračná, jsem to nevydržel a “pochlubil se”. Já vím, chlubení není hezký, ale takovou věc prostě musíš s někým sdílet !!! J

To bylo řečí, co všechno chytnou z takové vody a bla bla bla…chápeš to? 

Voda čistá, jak studánka a my máme zafixovaný, že jak v tom není ten smradlavej chlór, tak je nebezpečná!

Vůbec nám nedochází, že takhle je přirozená z přírody a nebezpečná je právě až s tím chlórem!! Máme všechno v hlavách obráceně! L

Opravdu 14 dní v letních vedrech byla voda perfektní. Měla i jinou strukturu. Těžko popsat, ale jakoby byla hustší, taková krémovější, nebo nevím, jak to říct. Když jsem do ní skočil, měla úplně jinej pohyb hladiny, takovej rozvláčnější, než, když tam byly chlorový tablety.

Po 14 dnech se ale začala pomalu kazit a chtě nechtě, museli přijít tablety. L

Proč?

To vážně nevím. 

Opakoval jsem pokus několikrát a vždy se stejným výsledkem.

 Až letos, je to pár dnů zpět, se podařilo udržet vodu čistou, pouze myšlenkama (a mandalou) 3 týdny J Ano skoro celý měsíc! 

Všichni dobře víte, kolik bylo stupňů (červenec 2015) ..38, 36..st. Celsia ve stínu! Byly to ty největší pařáky! Navíc u nás byla celá rodina na oslavě. Všichni se koupali s náma J 

Strýc říká :

Máš krásnou čistou vodu, co do ní dáváš? J

Já na to:

NIC J 

Strýc:

Jak nic? 

Já:

No nedávám do ní nic J 

Strýc:

No něco tam přece davit musíš, ne? My tam cpeme tablety, ale tady v tom vedru je ta voda pořád zakalená

Říkám mu, je to tím, že ji mám rád J 

Strýc: "To já ne" 

…J Tak a je to jasný, říkám si sám pro sebe!

Naštěstí do toho vstoupila manželka a celý to zahrála do autu. On by to strýc asi nepochopil, ale teď si to může tady přečíst J ( Zdravím Tě strejdo J )

Je to opravdu jen a jen tím, že se ta voda chválí a dáš ji najevo lásku.

Mysli si co chceš, ale víš kolik jsem loni a letos ušetřil za chlorové tablety? J 

Jestli je někdo šetřílek, nebo má hluboko do kapsy, je to skvělá věc na to mít bazén a ušetřit J

Když jsem to vykládal jednomu klukovi, co je velkej businessman, tak po tom, co nejdřív mě vůbec nevěřil, začal :

Ty bláho, na tom vyděláme balík!   Víš kolik je bazénů v americe? 

Víš kolik by ušetřili amíci za chemii do bazénu ?! J 

Nevím, proč všichni máme tendence všechno přepočítávat na peníze. 

Říkám mu, že  to není o obchodě. Že to je o lásce a vztahu k vodě. 

On: na to se vykašli, budou z toho prachy! 

A v tom mě to došlo! 

Dokud budeme dělat vše jen pro “prachy”, nezjistíme, co jde všechno zadarmo..Nezjistíme, jaký dar máme, co všechno dokážeme!

Naše tělo je složeno cca ze 70% z vody.

 Když se budeš mít rád, víš jak dobře se bude dařit tvýmu tělu bez chemie? Bez léků?

Držím ti pěsti, aby ses to naučil. 

Mít se rád, ne egoisticky, ale srdcem, je základ našeho zdraví. Já se to naučil a nebyl jsem nemocnej přes 2 roky. Ani chřipka. Naučil jsem se mít rád sám sebe a proto se snažím neubližovat sám sobě vlastníma myšlenkama. Samozřejmě ani nikomu jinýmu, protože to co vyšleš, se ti vždycky vrátí zpět a to ještě větší silou, než jsi to vyslal ty sám. 

Není lepší vysílat jen ty dobrý myšlenky?

 Už slyším reptali…jo začnu, ale až začnou ti blbci kolem mě…

Tak to ale nefunguje, protože “ti blbci” si říkají to samý o tobě, tak by se nezměnil nikdo. 

Začít musíme každý u sebe. 

Až se změníš a začneš vysílat dobrý myšlenky, začnou se měnit teprve potom lidi a situace kolem tebe. Tohle nemám vyčtený, v tomhle žiju poslední dva roky.

A můžu ti říct, že to neskutečně funguje! J

P.S. Během srpna 2015 jsem vodu v bazénu udržel nejdéle, a to celkem 30 dnů bez chemie!